Hoxsey, původně horník v kamenouhelných dolech v Appalačských horách, absolvoval korespondenčně střední školu a neměl žádné odborné medicínské vzdělání. Složení receptu na rakovinu údajně zdědil po pradědečkovi, který si kdysi povšiml zvláštního chování rakovinou postiženého koně. Zvíře prý začalo spásat neobvyklé rostliny a tím se vyléčilo.

Distribuci receptu zahájil Hoxsey ve třicátých letech.  V 50. letech 20. století už vlastnil v Dallasu největší soukromou kliniku pro léčbu rakoviny na světě, s pobočkami v 17 státech.

Hoxseyho výroky a chování dráždily medicínské kruhy v Texasu natolik, že byl ve 30. letech stíhán dallaskou prokuraturou více než stokrát.   Hoxseyho zázračný recept sice nezabíral u každého, nicméně se veřejnému žalobci nepodařilo najít nikoho, kdo by v jeho neprospěch svědčil. Navíc byly stovky pacientů připraveny přísahat, že jim Hoxsey rakovinu vyléčil. Opakovaně musel soud odvážlivce osvobodit, až došlo k významnému zvratu: rakovinou onemocněl prokurátorův bratr a tajně začal užívat Hoxseyho medicínu. Uzdravil se a žalobce se stal nejzapálenějším Hoxseyho obhájcem.

Když Hoxseyho napadla Americká lékařská asociace, zareagoval žalobou pro urážku na cti poté, co zástupci  Asociace museli před soudem přiznat účinnost jeho receptu v některých případech rakoviny kůže. Hoxsey se tak stal prvním jednotlivcem, kterému se podařilo vyhrát spor proti organizaci.

Nakonec se podařilo Federálnímu úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) uspět s žalobou pro porušení zákona o označování léčiva Hoxseyho kliniku zavřít. Bylinné komponenty jeho slavného receptu totiž neprošly schvalovacím řízením FOA jako léky proti rakovině. Ironií osudu Hoxsey sám podlehl rakovině prostaty; svůj lék sice užíval, ale nepomohl mu.

  V současnosti je Hoxseyho formule k mání v Bio-Medical Center v Tijuaně v Mexiku, poblíž hranice s USA. Vědecký výzkum potvrdil protirakovinný účinek devíti jeho rostlinných součástí: dřišťálu, krušiny, lopuchu, řešetláku karolínského (Rhamnus caroliniana), jetele červeného, lékořice, krevnice (Sanguinaria canadensis), Phytolacca americana a žlutodřevu amerického (Zanthoxylum americanum).

Zdroj: Michael Castleman – Velká kniha léčivých rostlin, nakladatelství Levné knihy