ZMĚNA ČASU

 

PROGRAM ČASU

Náš vztah vůči času není lineární. I když je čas lineární funkcí 3.dimenze, proces sladění našeho vztahu vůči času je jen otázkou našeho mistrovství. Je to také proces našeho “dospívání”, přijetí a spojení s naší vnitřní mocí, abychom si uvědomili, že my jsme Ti, kteří řídí čas a tak mohli pracovat způsobem, který nám nejvíce poslouží.

Pokud víme, tak čas je pouze proces, vedoucí k naplnění toho, co má přijít v ten správný okamžik. Pokud jsme duchovně zralí, pak chápeme, že čas je pouze doba, která slouží k tomu, abychom se dokázali sladit s našimi vnitřními energiemi a dokázali vytvořit to, co chceme. My jsme však vytvořili program, který nám často brání v cestě vpřed. Náš program se vztahuje k projevení “kdy”, tzn., jak dlouho si myslíme, že se bude vytvářet to, co chceme, či naopak máme obavy z toho, že to co chceme, se nikdy neuskuteční či se to neodehrává tak, jak dlouho jsme si představovali, že by mělo. Tím si uzavíráme cestu k plnění našich potřeb. Otázkou tak tedy zůstává, zda jsme schopni odstranit tento program a skutečně se oddat onomu božskému procesu, aniž bychom museli kontrolovat každý krok.

Vesmír reaguje na naši energii, avšak nedbá na náš program, protože si uvědomuje, že přes to všechno tento program obsahuje vše, co potřebujeme k řešení problému a z našeho pohledu nás nechává čekat. Takto to cítíme, avšak přesně to se neděje. To, co se skutečně děje je to, že potřebujeme pomoc a vesmír nám dává čas k tomu, abychom si uvědomili, kdo je pán našeho života a že to není vesmír, ale my sami. Jsme nedílnou součástí spoluvytváření nového vzorce, i když jsme na to zapomněli a vesmír nám denně vysílá znamení, nejčastěji ve formě toho, čemu říkáme lekce trpělivosti. Jak dlouho nám trvá, než něco dokončíme? Tak dlouho, dokud to nedovedeme do dokonalosti. Což může být hodina, či celá staletí. Spoluvytváření vzorce je to nejdůležitější pro náš růst.

Čas není náš nepřítel, i když to tak můžeme cítit. Je pouze jedním z aspektů třetího rozměru. Pohyb energie skrze hustotu. Používejme naši energii k tvorbě místo toho, abychom byli její součástí. Čím více se zaměřujeme na délku trvání, tím větší hustotu vytváříme a prodlužujeme manifestaci našeho záměru. Čím více jsme si však vědomi tohoto programu, tím více léčíme tento způsob uvažování a můžeme transformovat své obavy. Tím méně pracujeme s myšlenkou času a tím rychleji můžeme vytvořit onen Ráj na Zemi.