PROGRAM V MOZKU

Podíváte-li se na to, z čeho se skládáte a jak to funguje, zjistíte, že máte v hlavě celý program, soustavu příkazů, které mají v sobě zakotveno, jaký má svět být, jací máte být vy a co máte chtít. Kdo za ten program nese zodpovědnost? Vy ne. Nebyli jste to vy, kdo rozhodoval o tom, co budete chtít, po čem toužit a co potřebujete; kdo rozhodoval o vašich hodnotách, vkusu, přístupech k věcem. Všechny ty řídící programy do vašich computerů vepsali rodiče, společnost, kultura, náboženství a dosud nabyté zkušenosti. A ať je vám kolik chce, a ať jdete kamkoli, ten computer jde s vámi, je v chodu a celý den všechno řídí, v každém bdělém okamžiku, přičemž neodbytně trvá na tom, abyste to, co požadujete, vy i ostatní plnili. Když je to splněno, computer vám dovolí trochu klidu a uspokojení. Když to splněno není, třebaže nikoli vaší vinou, computer ve vás vzbudí negativní emoce, které vám přinášejí utrpení. Když neděláte, co od vás váš computer očekává, mučí vás zklamáním, vztekem a zlobou. Další příklad: Když nemáte věci pod kontrolou nebo je budoucnost nejistá, computer vás přinnutí prožívat úzkost, napětí a strach. A vy musíte vyvinout spoustu úsilí, abyste tyto negativní emoce zvládli. A vyvíjením úsilí se také snažíte změnit svět kolem vás tak, aby měl váš computer všechno tak, jak si žádá. Podaří-li se vám to, odmění se vám jistou měrou nejistého klidu, nejistého, protože co nevidět bude opět nějaká maličkost (zpožděný vlak, nefungující magnetofon, dopis, který nepřichází - cokoli) v neshodě s naprogramováním a computer vás přinutí se znovu rozčilit. A tak je váš život přímo žalostný, neustále jste v něčí moci a na něčem závislí a urputně se snažíte ve všem vyhovět computerovu požadavku, jen abyste vychutnali jediný klid, který jste kdy poznali - dočasný odklad negativních emocí, projev laskavosti vašeho computeru. Lze z toho vystoupit? Lze. Asi se vám nepodaří změnit naprogramování rychle, možná se to nepodaří vůbec. Ale není toho třeba. Zkuste tohle: Představte si, že jste potkali nějakého nepříjemného člověka, nebo jste v nějaké nepříjemné situaci, které byste se normálně raději vyhnuli. Všimněte si, jak se váš computer instinktivně aktivuje a začne vás nutit, abyste se té situaci vyhnuli nebo se ji pokusili změnit. A když vní zůstanete a odmítnete ji měnit, sledujte, jak computer nedá jinak, než že na vás sešle podráždění, úzkost, vinu nebo něco podobného. Nelučte se ještě s tou nepříjemnou situací či člověkem, představujte si dál, dokud si neuvědomíte, že to nejsou oni, kdo vám ty negativní emoce způsobuje. Oni jsou jenom takoví, jací jsou, jdou svým směrem a dělají si svoje věci, ať už správné či nesprávné, dobré či špatné. To váš computer e vás, díky vašemu naprogramování, nutí mít negativní emoce. Uvidíte to zřetelněji, když si představíte, že člověk s jiným naprogramováním by se v té situaci či tváří v tvář stejné osobě či události reagoval naprosto klidně, dokonce i radostně. Nepřestávejte, dokud si neuvědomíte tuto pravdu: Jediný důvod, proč vy nereagujete klidně a radostně je, že váš computer, který tvrdohlavě trvá na tom, že skutečnost musí být přetvořena k obrazu jeho programu. To vše zhlédněte z venčí a pozorujte tu nádhernou změnu, která se uskuteční uvnitř, ve vás. Jak už jste jednou tuto pravdu poznali a zastavili tak vašemu computeru výrobu negativních emocí, můžete dělat, cokoli považujete za vhodné. Můžete se té situaci nebo té osobě vyhnout, nebo se je můžete pokusit změnit, nebo můžete trvat na tom, aby vaše práva a či práva druhých byla respektována. Můžete dokonce sáhnout k násilí. Ale teprve až se zbavíte svých omezujících emocí, neboť pak bude vaše jednání vycházet z míru a lásky, a ne z neurotického puzení vyhovět vašemu computeru či být ve shodě s jeho programem či zbavit se těch emocí, které ve vás vyrábí. Bude vám také jasné, že skutečný útisk nepřichází ze strany lidí, kteří se s vámi přou u soudu, či moci, která vás nutí k otrocké práci, ale od vašeho computeru, jenž programově ničí klid vaší mysli, sotvaže okolní podmínky nevyhovují jeho požadavkům. Ví se, že někteří lidé byli šťastni i v koncentračním táboře. Potřebujete se osvobodit z ostnatých drátů vlastního naprogramování. Jedině pak okusíte tu vnitřní svobodu, ze které jedině může vzniknout sociální revoluce, nebo vášeň, která se potom ve vašem srdci zrodí při pohledu na sociální zlo a dožene vás k činu, již bude mít své kořeny ve skutečnosti, ne ve vašem programu či ve vašem egu. Další ....chcete-li být šťastni, první, co musíte udělat, je nikoliv vyvíjet úsilí nebo mít dobrou vůli či přání, ale pochopit a poznat, jak vás vlastně naprogramovali. Stalo se to takhle: nejdříve přišla společnost a ta vás naučila věřit, že nebudete štastni bez jistých lidí a bez jistých věcí. Podívejte se kolem sebe: všude si lidé doslova postavili své životy na nezpochybněném přesvědčení, že bez jistých věcí - peněz, moci, úspěchu, uznání, dobré pověsti, lásky, přátelství, duchovnosti, Boha - nemohou být šťastni. Co z toho se hodí na vás?